Jak číst přelety ISS: magnituda, výška, azimut a délka trvání

Každá předpověď přeletů Mezinárodní vesmírné stanice obsahuje stejné sloupce: čas, magnitudu, maximální výšku nad obzorem a azimut vstupu a výstupu. Pokud nevíš, co znamenají, tabulka ti neprozradí, jestli má cenu vycházet ven. Jakmile se v nich ale zorientuješ, během deseti sekund se rozhodneš, zda dnešní přelet stojí za to.

Magnituda: jak jasně bude zářit

Magnituda (neboli hvězdná velikost) je škála, kterou astronomové měří jasnost objektů. Má však jeden háček: funguje přesně naopak, než by většina lidí čekala. Čím nižší číslo, tím jasnější objekt je. Navíc jde o logaritmickou stupnici, takže rozdíl jednoho stupně znamená přibližně 2,5krát vyšší jas.

Pro lepší představu ti poslouží objekty, které můžeš na obloze najít ještě dnes večer: Polárka má magnitudu 2, nejslabší hvězdy viditelné pouhým okem z města se pohybují kolem hodnoty 3, Sirius (nejjasnější hvězda noční oblohy) dosahuje -1,5 a planeta Venuše mívá až -4.

ISS dosahuje při vysokém a dobře osvětleném přeletu magnitudy mezi -3 a -4. To znamená, že soupeří s Venuší a hravě předčí jakoukoli hvězdu. Právě proto ji bez problémů uvidíš i z centra města. Při nízkých nebo hůře nasvícených přeletových drahách může mít magnitudu 0 nebo 1 — stále je viditelná, ale zdaleka ne tak působivá.

Praktické pravidlo: hodnota pod -2 znamená vynikající přelet. Mezi -1 a -2 velmi dobrý. Nad 1 se vyplatí vyrazit jen v případě, že máš tmavou oblohu a chuť pozorovat.

Výška nad obzorem: údaj, který lidé nejčastěji přehlížejí

Výška (elevace) udává ve stupních, jak vysoko nad tvým obzorem se objekt nachází. Nula stupňů představuje přesný horizont, devadesát stupňů je zenit — bod přímo nad tvou hlavou.

K jejímu odhadu nepotřebuješ žádné přístroje, skvěle poslouží jednoduchá pomůcka: natáhni paži před sebe a sevři ruku v pěst — tvá pěst na obloze zakryje přibližně 10 stupňů. Čtyři pěsti naskládané na sebe od obzoru odpovídají 40 stupňům.

Maximální výška přeletu je v praxi tím nejdůležitějším údajem, který rozhoduje o tom, zda ISS vůbec zahlédneš:

• Více než 60 stupňů: parádní přelet, stanice letí téměř přímo nad tebou. Nelze ji přehlédnout.
• Mezi 30 a 60 stupni: velmi dobrý přelet, pohodlně sledovatelný téměř odkudkoli.
• Mezi 10 a 30 stupni: stanice je viditelná, ale potřebuješ v daném směru volný obzor. V ulici obklopené domy to bude složité.
• Méně než 10 stupňů: ve městě na pozorování rovnou zapomeň.

Výška nad obzorem ovlivňuje také jasnost, a proto tyto dva údaje úzce souvisejí: čím níže se ISS nachází, tím silnější vrstvou atmosféry musí její světlo proniknout, a tím více pohasíná.

Azimut: kterým směrem se dívat

Azimut udává směr na horizontu měřený ve stupních od severu po směru hodinových ručiček k východu. To znamená: 0 stupňů je sever, 90 východ, 180 jih a 270 západ. Azimut 225 stupňů odpovídá jihozápadu.

Předpovědi obvykle uvádějí dva azimuty — bod vstupu (objevení) a výstupu (zmizení). ISS obíhá Zemi od západu k východu, takže se téměř vždy objeví někde v západním kvadrantu a směřuje na východ. Co se však přelet od přeletu mění, je to, zda přelétá přes severní, nebo jižní část oblohy. Právě to určuje, kterou stranu nebe potřebuješ mít odkrytou.

Rada, která ti ušetří zklamání: najdi si západ pomocí kompasu v mobilu ještě před začátkem přeletu a postav se tak, aby ti v tomto směru nepřekážely budovy. Hledat směr v momentě, kdy už stanice letí po obloze, je nejspolehlivější způsob, jak o ni přijít.

Délka trvání: co jednotlivé minuty znamenají

Celý přelet trvá od tří do šesti minut a jeho délka přímo souvisí s výškou: vysoko letící přelety trvají déle, protože stanice urazí větší úsek viditelné oblohy. Rychlé, dvouminutové přelety nízko nad obzorem bývají zpravidla i ty nejméně jasné.

Pamatuj také, že uváděná doba trvání je teoretická: velmi často se stává, že přelet skončí dříve, protože ISS v polovině své dráhy vletí do zemského stínu. Nejde o chybu v předpovědi.

Jak se podle těchto údajů rozhodnout

Když si otevřeš časy přeletů v kalkulátoru přeletů, použij jednoduchý filtr: maximální výška nad 30 stupňů a magnituda pod -1. Pokud přelet splňuje obě podmínky, vyraz ven. Pokud ne, počkej na další — málokdy to trvá déle než den nebo dva.

A pokud tě zajímá, odkud se tato čísla berou, sledování v reálném čase ti ukáže aktuální polohu a trajektorii stanice v tuto chvíli: pohled na její dráhu na mapě rázem promění abstraktní sloupce v tabulce v jasnou představu. Všechny praktické tipy pro pozorování najdeš v kompletním průvodci.

Díky správnému čtení těchto čtyř údajů už nikdy nevyjdeš ven kvůli přeletu, který by stejně nebyl vidět.

Fotografie: úvodní, ISS. Sunrise Through the Solar Arrays — NASA (volné dílo). V textu, Twilight Zones - 2 — Dominic Alves (CC BY 2.0).