Nejlepší měsíce a hodiny v roce pro pozorování ISS

Mezinárodní vesmírná stanice přelétá nad tvým domovem několikrát denně, každý den v roce. Spatřit ji je ale něco jiného: jsou týdny s úžasnými přelety téměř každý večer a celé týdny, kdy nelze zahlédnout vůbec nic. Pochopení tohoto cyklu ti ušetří zbytečné vycházení ven.

Pravidlo, které řídí vše: okno osvětlení

Aby byla stanice vidět, musí nastat tři podmínky současně: v místě, kde se nacházíš, musí být tma, ISS musí být nad tvým obzorem a v její výšce na ni musí stále svítit Slunce. Právě tento třetí požadavek rozhoduje, protože ISS nevydává vlastní světlo: pouze ho odráží.

Jelikož létá ve výšce zhruba 400 kilometrů, zůstává osvětlená ještě dlouho poté, co se na zemi setmí. Tento časový posun otevírá každý den dvě příhodná okna: od soumraku po zhruba dvě až tři hodiny po něm a symetricky totéž před svítáním. Mimo tato časová okna stanice sice existuje a přelétá, ale je neviditelná.

Proč existují příznivá a nepříznivá období

Oběžná dráha ISS není synchronizována se slunečním dnem. Její orbitální rovina se pomalu posouvá vůči linii oddělující den a noc v cyklech trvajících zhruba devět týdnů.

Praktickým výsledkem je vzorec, který rozpoznáš, jakmile začneš sledovat předpovědi: po dobu asi sedmi až deseti dnů po sobě dochází k dobrým viditelným přeletům, často dvěma nebo třem za noc a pokaždé o něco dříve. Poté tato série skončí, přelety připadnou na hlubokou noc, kdy je stanice v zemském stínu, a po dobu několika týdnů není vidět vůbec nic. Pak celý cyklus začíná nanovo.

Pokud se jednoho dne podíváš na časy a neuvidíš žádný slušný přelet, neznamená to, že nástroj nefunguje: zkrátka se nacházíš v útlumu cyklu. Zkus se podívat znovu za týden.

Nejlepší měsíce v roce

Zde vstupuje do hry sezónní jev, který některým obdobím jasně nahrává. V měsících kolem letního slunovratu klesá Slunce v noci jen mělce pod obzor, takže stín Země ve výšce 400 kilometrů je kratší. Následek: ISS zůstává osvětlená po mnohem delší část každého oběhu.

Díky tomu jsou možné ty nejúchvatnější přelety roku včetně nocí, kdy stanice přelétá oblohu čtyřikrát nebo pětkrát, aniž by vůbec vstoupila do stínu. Na severní polokouli k tomu dochází mezi koncem května a polovinou července, na jižní polokouli mezi koncem listopadu a lednem.

V zimě je situace opačná: zemský stín je delší a hlubší, viditelná období jsou kratší a mnohem častěji se stává, že přelet v polovině své dráhy pohasne. Na druhou stranu noci začínají mnohem dříve, takže večerní přelety vycházejí na příznivější hodinu než v půl dvanácté v noci.

Nejlepší hodiny během noci

Během příznivého období nemají všechny přelety stejnou hodnotu:

• 60 až 120 minut po západu Slunce: nejlepší možné okno. Obloha už je tmavá a stanice je stále plně osvětlená. V této době nastávají nejjasnější a nejúplnější přelety.
• Těsně po západu Slunce: ISS září, ale obloha je stále světlá, což snižuje kontrast. Stanice je sice viditelná, ale podívaná není tak působivá.
• Časně ráno před svítáním: vynikající kvalita a velmi čistá obloha, jedinou nevýhodou je brzká hodina. Skvělá volba pro fotografování.
• Uprostřed noci: téměř vždy bez šance. Stanice se nachází v zemském stínu a není vidět vůbec nic, i kdyby přelétala přímo v zenitu.

Jak využít příznivé období

Jakmile zjistíš, že příznivé období začalo, zkontroluj si v kalkulačce přeletů přelety na celých následujících sedm dní a vyber ten s nejvyšší elevací za celý týden. Právě kvůli němu se vyplatí vyrazit na místo s volným obzorem nebo si na něj vyhradit čas, pokud ji chceš vyfotografovat.

Měj také na paměti, že v každé sérii se přelety posouvají zhruba o 20 až 25 minut dříve každý večer. Pokud dnes přelétá ve 22:40, zítra to bude kolem 22:15. Nespoléhej se tedy na včerejší čas.

A pokud chceš pochopit, proč se oběžná dráha takto chová, v článku jak obíhá ISS najdeš podrobné vysvětlení mechanismu, zatímco sledování v reálném čase ti umožní sledovat její aktuální trasu na mapě. Praktické kroky pro první pozorování pak najdeš v návodu k pozorování.

Tento kalendář není náhodný, jde o cyklus. Jakmile ho pochopíš, přestaneš zkoušet štěstí naslepo a začneš si vybírat ty správné večery.

Snímky: titulní, Sunset and stars over Stångehuvud — W.carter (CC0). V textu, An orbital sunrise illuminates Earth's atmosphere and cloud tops (iss073e0988954) — NASA Johnson Space Center (volné dílo).