Co je ISS a k čemu slouží

Mezinárodní vesmírná stanice je nejdražší objekt, jaký kdy lidstvo postavilo, a jediná stálá laboratoř mimo naši planetu. Bez přerušení je obydlena už od listopadu roku 2000. A navíc jde s přehledem o to největší a nejjasnější, co můžeš spatřit při přeletu noční oblohou.

Co to přesně je

Jde o vesmírnou stanici: přetlakovou konstrukci na oběžné dráze schopnou nepřetržitě hostit lidskou posádku. Nejde o družici v běžném slova smyslu, protože uvnitř žijí a pracují lidé.

Čísla mluví za vše: zhruba 420 tun, s roztaženými solárními panely více než sto metrů na délku – srovnatelné s fotbalovým hřištěm – a obytný prostor odpovídající velkému vícepodlažnímu domu, rozložený do vzájemně propojených modulů.

Obíhá ve výšce kolem 400 kilometrů rychlostí 27 600 km/h, díky čemuž obletí celou planetu každých 92 minut. To je šestnáct obletů za den. A pro ty na palubě také šestnáct východů slunce denně.

Jak vznikla

První modul byl vynesen v roce 1998 a celý projekt se zrodil spojením několika národních programů kosmických stanic, které samostatně nebyly proveditelné. Podílí se na něm pět agentur: americká, ruská, evropská, japonská a kanadská.

Sestavovala se díl po dílu více než deset let během desítek letů, které vynášely moduly, nosné konstrukce a panely, jež se spojovaly na oběžné dráze. Od 2. listopadu roku 2000 nezůstala prázdná ani jediný den – jde o nejdelší nepřetržitou přítomnost člověka mimo Zemi v historii.

Tento původ vysvětluje i její tvar. ISS nebyla navržena najednou, ale postupně se rozrůstala, a proto působí jako modulární skládačka spíše než jako loď s čistými aerodynamickými liniemi.

K čemu slouží

Stručná odpověď zní: slouží k provádění experimentů, které jsou na Zemi nemožné, protože na zemském povrchu nelze vypnout gravitaci na šest měsíců v kuse.

• Biomedicínský výzkum. Lidské tělo v mikrogravitaci zrychleně ztrácí kostní i svalovou hmotu, což se podobá procesu stárnutí stlačenému do několika měsíců. Studium tohoto jevu nahoře přináší poznatky o osteoporóze a svalové atrofii, které by se jinak získávaly jen stěží.
• Materiálové vědy a krystalografie. Bez proudění a sedimentace se krystaly i slitiny formují odlišně a uspořádaněji, což pomáhá lépe porozumět jejich struktuře.
• Pozorování Země. Sledování tání ledovců, požárů, světelného znečištění i atmosférických jevů z oběžné dráhy, která pokrývá téměř celou obydlenou část planety.
• Testovací polygon. Systémy podpory života, recyklace vody a vzduchu i postupy, které budou nepostradatelné při dlouhých misích mimo nízkou oběžnou dráhu Země.

Konkrétní přínosy, které už našly uplatnění na Zemi, shrnujeme v článku o tom, co ISS přinesla životu na Zemi.

Kdo je na palubě

Běžnou posádku tvoří šest až sedm lidí ze zúčastněných agentur, kteří zde tráví přibližně půlroční pobyty. Během střídání se obě posádky na několik dní překrývají kvůli předání stanice, takže jejich počet může dočasně vystoupat na jedenáct nebo dvanáct.

Jejich denní program je naplánovaný téměř na minutu: věda, údržba systémů a dvě povinné hodiny cvičení denně, bez kterých by návrat na Zemi znamenal vážné zdravotní komplikace. Kdo je nahoře právě teď, se můžeš podívat na stránce aktuální posádka a jak vypadá běžný den, zjistíš v článku život na ISS.

Jak dlouho ještě

Stanice má datum spotřeby. Partneři se dohodli udržet ji v provozu do konce tohoto desetiletí, načež dojde k jejímu řízenému navedení do atmosféry a zániku nad neobydlenou oblastí jižního Pacifiku.

Plánovanou štafetu převezmou komerční stanice soukromých provozovatelů, které však závisí na dostupnosti levných a častých startů. Kompletní plán a související otazníky najdeš v článku o tom, co se stane s ISS po ukončení provozu.

To nejlepší: uvidíš ji ze svého domova

Tohle většina lidí vůbec netuší. ISS je bez problémů viditelná pouhým okem, bez dalekohledu a klidně i z centra města. Vypadá jako velmi jasný bílý bod, který tiše a bez blikání letí po přímce přes oblohu po dobu tří až šesti minut.

Stačí vyjít ven ve správný okamžik – v hodinách po západu slunce nebo před rozedněním. Zjisti, kdy přelétá nad tebou, v kalkulátoru přeletů, podívej se, kde se nachází právě teď, na sledování v reálném čase a před prvním pozorováním si projdi průvodce pozorováním.

Je to laboratoř o hmotnosti 420 tun obíhající rychlostí 27 600 km/h. A tento týden ti při jasné obloze přeletí přímo nad domem.

Snímky: titulní, STS-135 ISS seen from Space Shuttle Atlantis — NASA (volné dílo). Uvnitř, ISS-43 Cupola view of the Namib Sand Sea — NASA/Scott Kelly (volné dílo).